Červen 2013

Tak dlouho se chodí k doktorovi, až se zdraví opravdu podlomí

11. června 2013 v 10:45 | Gob |  Ze života
....aneb jak se také říká - člověk je zdráv, dokud nejde k doktorovi.

Kdyby mi někdo na začátku roku tvrdil, že mě čeká rok, kdy spoustu času strávím hypnotizováním světel v čekárnách, počítáním bund na věšácích nebo čtením letáčků na léky v reklamních stojanech, asi bych mu nevěřil a dost možná bych se tomu i pousmál. Však co čert nechtěl, on by ten někdo měl pravdu.

Kdybych měl ve zkratce shrnout dosavadní štafetu a důvod proč ji vůběc běžím, bylo by to asi takhle:
Bolest kolene -> rentgen -> obstřik -> neurologie -> kardiologie
A jak jsem se od bolesti kolene dostal na vyšetření mozku a srdce? To je tak, když Vám doktor do kolene při obstřiku aplikuje látku, na kterou jste pravděpodobně alergičtí a vy dostanete křečovej záchvat. Zkuste pak někomu vysvětlit, že nejste epileptik nebo kardiak.
Suma sumárum, kvůli koleni už jsem absolvoval několk vyšetření (rentgen, obstřik, EKG, EEG, CT, TK holter a dnes HUT test a ještěmě čeká Echo a EKG holter). Paradoxem je, že pouze drtívá menšina má co dělat s klouby.

Právě dneska jsem objevil kouzla a taje HUT testu.
Co to je? Jedná se o zátěžový test, jehož cílem je vyvolat syncopu....tedy pardon (už chytám lékařskou terminologii), kolaps aneb fláknout sebou kontrolovaně před doktorem.
Když jsem dneska v 6:55 dorazil před ordinaci, měl jsem z toho takové smíšené pocity. Když mi otevřela příjemná
a usměvavá sestřička, alespoň jsem přišel na jiné myšlenky. O 10 minut později už jsem ležel na lehátku s měřícím přístrojem na tlak na ruce a elektrodama lípnutýma na hrudi. Pohodička. Pokecali jsme si o Drahanu (sestřička mě sama poznala a a sama se zeptala, jestli tam náhodou netančím), víkendu apod.
Za dalších deset minut přišla první změna ve vyšetření. Lehátko, na kterém jsem ležel bylo natočeno do sklonu 60`.
Po klasickém vyrovnání tlaku jsem opět v klidu stál a sledoval hodiny na protější zdi (znáte takovej ten pocit, když sedíte ve škole a vidíte, jak hodiny děsně neutíkají a konec hodiny je v nedohlednu?). Mezitím přišla i paní doktorka. přidala se do debatě o drahanu a tak ten čas aspoň líp ubíhal.já pořád v klidu stál v lehátku a začínal jsem mít vítězný pocit, že mě tentokrát žádná syncopa nedostane).
Bohužel, po 20 minutách skončila pasivní část vyšetření a nastal čas na vyšší level. Pod jazyk jsem dostal dávku glycerinu a show mohla začít. Zezačátku bylo všechno v pohodě, srandičky prdelky. Po pěti minutách začalo lehké pocení divný pocit v okolí žaludku.
Během desáté minuty už bylo pocení vcelku intenzivní a začínal jsem mít lehké mžitky před očima.

Abych to neprotahoval, ve 12 minutě dosáhla medicína svého a já omdlel. Sic jenom na 2 vteřiny, ale sestřička i s doktorkou byly "spokojené." Úkol byl splněn a já teď naprosto jistě vím, že glycerinem nikdy nebudu nic zapíjet.
Ještě teď když to píšu mě z něho bolí hlava.

Proč to tu vůbec plodím? A tak různě, jednak aby případný budoucí pacient - čtenář věděl, do čeho jde. druhak protože se mi to nebude chtít všem dokola opakovat a třeťak...prostě tak :-)

Každopádně vám všem přeju, abyste takovou štafetu a vyšetření nikdy nemuseli absolvovat a nikdy si nedokázali přesně vybavit, jak vypadá světlo v čekárně, kolik bund tam posledně viselo a jaké přípravky jsou teď ve stojanech cool.

Zdrc