Prosinec 2012

Noční bludiště

7. prosince 2012 v 23:37 | Gob |  Ze života
Toulal se nocí a sám nevěděl, kam chce dojít. Nebo věděl kam, ale nevěděl kudy? Všude okolo jen hustý les a ani náznak správného směru. Kudy kam? Kam kudy? Třeba tudy. Bloumal to černotou po dlouhý čas, ale vždy se zase v kruhu vracel. Prašivá lidskost. Tu ho pojednou napadlo - co nakreslit si plán a trochu se zorientovat v tomhle zapeklitém bludišti? Jak řekl, tak udělal:

V temnotě sedím a chci odpověď znát
jak získat zpátky co měl jsem tak rád.
Přemýšlím, přemítám - to všechno k ničemu,
tak trestá mě Osud, mě, zlého ničemu.
.
.
.
Ze strachu z bolesti, co už nechtěl jsem způsobit
začal jsem pomalu a v pozadí působit.
Pak vždy Jí být nablízku, však ne přímo s ní,
toho již budu litovat až do konce dní.
.
.
.
Má role skončila, opona zakryla jeviště,
ale potlesk se nekoná, prázdné je hlediště.
Nikdo nechápe toho, koho smutný klaun hrál
a tak ptá se sám sebe, proč jen hrát dál?
.
.
.
Konečně štěstí Ji tváří v tvář potkalo
a já přeju si jenom, aby u toho zůstalo.
Jak hvězda z vesmíru, budu z dálky se koukat
a že se pro ně čas zastaví budu dál doufat.

Znova a znova očima svůj plán projížděl. Pomohl mu zorientovat se v lese? Ano, již věděl, odkud přišel, kde špatně zahnul a snad i kam by měl jít dál. Ale udrží se na cestě? Cesty se přece rády ztrácí.....tak kam tudy dojde?

Zdrc.