Březen 2009

Škola je nuda...

30. března 2009 v 21:54 | Gob |  Ze života
..a že u nás je to ještě horší, o tom vás přesvědčím za několik okamžiků. Dneska v poslední trojhodinovce geodezie vážně nebylo co dělat a tak sem začal uvažovat. Posuďte samy, jak je to u nás zlý


Definice školy:

Při hodině fyziky mě napadla naprosto banální myšlenka, kteráž ovšem dle názoru mého stojí za hlubší probádání. Průměrný student, docházející do ústavu středoškolského, tráví zde cirka jednu třetinu dne. Tento čas se většinou do jednoho celku čítá, avšak ten, kdo toto sleduje bedlivěji zjistí, že i tento "učednický den" má své části, které se střídají v různých pořadích. Řeč má se samozřejmě točí kolem rozpisů předmětových - řečí dnešního studentstva řečeno rozvrhů hodin.

V našem ústavu stavařském se tyto 45-ti minutové boje dělí dle hlavních reků za katedrou na tři skupiny. Zápasy se lvy, které jsou rychlé a člověk ani nevnímá jak čas letí kupředu. Z božstev, která navštěvují naši třídu, mezi tyto krotitele dravé zvěře patří zejména anatomové neboli tělocvikáři. Dále k nim jistě patří i profesorka Přibylová se svým předmětem SME (stavebni mechanikou). Dalším druhem klání jsou kruté zápasy gladiátorů. Na začátku jsou alespoň trochu vzrušující, jelikož nikdy nevíte, zda právě vy nebudete vyzváni k zápasu. Avšak když se tak nestane, upadáte do stavu hybernace a na konci už skoro spíte. Sem spadá naprostá většina předmětů i se svými piloty. Třetím typem soubojů jsou závody hlemýžďů ve sprintu do vrchu. Předměty, jejíchž průběh je tak pomalý, že si to snad ani nedokážete představit. Do těchto bojů se řadí především odborné kreslení v čele s udatným profesorem Kabelkem, ale silnou konkurenci mu dělá geodezie s mistrem Kurucem. Trojici doplňuje pozemní stavitelství.

Zlatými ostrovy jsou hodokvasy v kantýně, jež nás asi jako jediné dokáží probudit a připravit na další steče.

Tak vidíte, hrůza a děs. Jak to vypadá u vás? :-)

Tak se zatím mějte fajne. Zdrc

Ples SPŠ stavební

22. března 2009 v 12:39 | Gob |  Tanec a vše okolo
V pátek 13. března jsem se účastnil plesu naší školy. Vyjimečně ne jako účinkující, ale pouze jako host. Vydali jsme se tam s částí naší třídní party. Konkrétně s Maruškou (a jejím přítelem Milošem), Hankou, Jančou, Honzikem, kamošem Milošem a semnou.
Sraz byl kolem 8. u Semilassa. Odložili jsme si věco do šatny a vyrazili najít náš stůl. Číslo 42. Byl na balkóně, takže se nám naskytl skvělý výhled na taneční parkt, jeviště, tombolu - prostě na všechna dúležitá místa. Večer postupoval, tančilo se, klábosilo, popíjelo a panovala skvělá nálada. K našemu pobavení značně přispěly a některé členky učitelského sboru, které to (již zřejmě silně posilněné dobrým vínem) roztáčely na parketu. Bylo nebezpečné kolem nich tancovat, ale ten pohled stál za to.
O půlnoci ze začala rozdávat tombola. Co si tak vybavuju, tak Maruška vyhrála zápisník, Miloš víno a Honzik mlýnek na pepř. U té poslední ceny jsme se dost pobavili, jelikož jeho los byl zelená 72 a zelená 73 vyhrála basu piv. Smůla no.
Večer (nebo spíš ráno) pak pokračovalo dál. Ani jsme se nenadáli a ples pomalu končil. Bylo půl 3tí ráno. Rozloučili jsme a mě, Hance a Honzíkovi začalo půlhodinové čekání na jeho tatínka, který nás měl odvézt domů (bo sme všeci z Blanska). Doma jsme ve 4 ráno zalehl a další den...ehm teda ten den ale...no to je jedno...prostě budíček byl až o půl 1 odpoledne.

Akce to byla skvělá a doufám, že za rok si ji znovu zopakujeme. Na závěr přidám pár fotek. Omluvte prosím kvalitu, ale nějak se prostě ten večer nedařilo


Miloš a já

Janča, Maruška a Hanka

Janča, Honzík a Hanka

Tak to je všechno. Mějte se fajnově. Zdrc

Obyčejnej článek

19. března 2009 v 18:00 | Gob |  Ze života
Ahojte. Jako pokaždé po každé dlouhé pauze začnu omluvou. Je hodně věcí o kterých vám chci napsat, ale ke každé potřebuju nějakou fotodokumentaci a nechci ji dodávat až později. Týká se to i videí z praxe o kterých sem vám už psal. Pokusim se to všechno dát do kupy co nejdřív aby bylo o čem číst Jen trochu trpělivosti prosím.

A co jinak? Asi nic...týden jako každej jinej...škola, kroužky, chystání přehlídky. Běžná rutina. Užíváte si taky to krásný počasí? Jasno, snih, dest, jasno, vitr, snih, jasno. Miluju jaro. Snad už se to brzo umírní.

Aby měl tenhle článek aspoň trochu zajímavější obsah, tak vám sem písnu kousek textu, kterej sem psal kamaradce jako mlou pomoc ke slohovce na tema milostny dopis. Mě osobně se to moc nelibi, ale uvidite samy O:-)

Tak tady to je:

Ach má milá, teď když píši tyto řádky a sleduju záři měsíce, až nyní si uvědomuji krásu chvil, které spolu trávíme pod jeho zrakem. Hynu touhou opět vás vidět a hladit vaši jemnou kůži. Cítit teplo a krásu vašeho těla a utopit se v něm tak, jako se topí záře tisíců hvězd v tůni pod starou vrbou. Za zpěvu cvrčků vám vyznávat lásku a zažívat to opojení, ba přímo vytržení při našich polibcích a vzájemných dotecích - lehkých avšak plných vášně a emocí. Avšak jste příliš daleko a mně trhá srdce jen pouhá představa těch krajů co nás dělí, kam nedoletí ni holubice s mou zprávou, ni teskná píseň složená žalem a pokřtěná slzami. Hlavou mi koluje pouze jediná myšlenka, jenž naplňuje celou moji mysl a zabraňuje mi v poklidném žití života. Jste to vy, kterou vidívám za víčky kdykoliv je zavřu, jen vy bloumáte mou myslí jako bludné světýlko v bažinách.. Mnoho slov již nemůže vyjádřit muka, drásající mě a zatemňující můj zdraví rozum. Co bych dal jen za pouhé pohlazení ruky, letmý polibek, či snad splynutí těl a duší? Skočil do běsnících vln, bojoval se smečkou vlků a upsal se samotnému ďáblu - to vše bych podstoupil, jelikož žádná zranění, zlo ani bolest se nemohou vyrovnat pocitu, který prožívám právě v tuto chvíli. Snad vycítíte můj cit z těchto vět a slov, i když nevím, zda je někdy vaše oko vůbec zří. Pamatujte ale, že milovat vás budu vždy a pro mě budete pokaždé mým snem a múzou, kterou ztratit nikdy nechci.

To by zas pro chvilku stačilo :-) Mějte se fajne. Zdrc

Praxe už je tady zas

12. března 2009 v 15:56 | Gob |  Ze života
Už je tady zase. Praxe. Někde ve starších článcích jsem o ní už psal. Je to pořád stejná nuda. Jenom jsme změnili staveniště, takže já i Kuba teď "pracujeme" s ostatníma na Skácelově. Původní myšlenka byla, že budeme alespoň předstírat práci, aby ta jednička na vysvědčení z praxe byla opravdu zasloužená. Bohužel už první den nás mistr vyvedl z omylu: "Nooo, chlapi co vás nechám dělat?? Víte co, vemte si kladívka a smetáky a běžte zarovnávat podlahy." Takže celej den jsme jenom bouchali do betonu a zametali. Skutečně stavařina jak řemen. Tahle situace se měla opakovat celej týden. Takže od úterý práci skutečně předstíráme a nic neděláme. Vždycky si najdeme nějakou temnou cimru ve které přečkáme do oběda. Dneska ovšem byla taková krize, že jsme ani nezalízali a našli si jinou zábavu. Jelikož jsme chlapci vynalézaví a velice hraví, došla řada na improvizované hry. Skákání přes švihadlo (ehm teda přes vyměřovací šňůru zakončenou hřebíkem), podlézání tyče (staré latě plné hřebíků) na rytmy písničky "What is love." Dále pak zkouška síly (rozbíjení tvárnice kladivem a později pěstí) a následně zkouška rovnováhy. Až budu mít všechny videa u sebe v mobilu tak je nahraju na youtube a dám sem odkazy ať taky vidíte, jak se můžete někdy zabavit.
A jak si užíváte týden vy?
Zatím se mějte fajne. Zdrc

Ples - jeden z posledních

8. března 2009 v 21:20 | Gob |  Tanec a vše okolo
Zdravíčko. Dlouho tu nebyl (mimojiné) žádnej článek o plesech. Dneska jsme se jednoho účastnili. Nebyl to ples jako takovej, ale oslava MDŽ, kde vystupujeme maxilnálně z tradice a zvyku. Né, že by se nám necjtělo, ale přecejenom v nědělu odpoledne umíme dělat mnohem zábavnější věci než vystupovat pro hromadu důchodců (převážně ze strany: "Levicová strana žen Blansko" ). No ale to je jedno, hlavní je, že všechna čísla dopadla vcelku dobře a vy také teď budete mít konečně příležitost podívat, s čím křepčíme letos.

Takže zaprvé.....


...to byl spolák

Za druhé....


...to byl swing

Za třetí....


.....squery (ktery moc z nas nema rado)

Na plese také vystupovali stepařky se svým číslem Celtic Reels:


Velice se omlouvám za kvalitu těchto videi, ale ja ji bohužel nedokážu nijak ovlivnit.
Tak se mějte krásně. Zdrc

První várka odpovědí

3. března 2009 v 22:32 | Gob |  Vše, co o nás chcete vědět
Tak jo, dotazů už bylo dost...je čas odpovídat Jelikož byly mířeny jenom na moji osobu a ne na kluky obecně, poznáte aspoň co sem za střelenýho manika.

100% Cocotte:

Jsi PRO radar? - Ne, jsem proti radaru.
Bylo dříf slepice nebo vejce? - Dinosauři (no dobře, slepice)
Bojíš se tmy? - Ne, tmu mám hrozně rád :-)
Chtěl by jsi někdy vstoupit do politiky? - Jojo, jen bych tam vstoupil a už by byla 3. defenestrace :-D

vera01:

- opakující se dotaz, ale z úcty to vypíšu ještě jednou :-)

Tak co bojíš se tmy? - Nee, mám radši noc než den ;-)

Laura:

Mas strach ze zubaru?? - Nemam, jelikož se u nich moc často nevyskytuju :-D
Jak se doopravdy jmenujes?? - Pokud ti bude stačit jenom křestní, tak jsem Libor :-)

Budiž...

3. března 2009 v 21:11 | Gob |  Ze života
...přejdu plynule od chmurných úvah zpět k nudným článkům o mém celotýdením shonu

Pondělí vynechám, jelikož už je pryč. Co dnešek? Ve škole se vyjímečně dařilo a padlo i pár dobrých známek. Před chvílí jsem se vrátil ze spoláku, kde trénujem na nedělní vystoupení, o kterým není jistý, že vůbec bude. Prostě cvokhaus Zítra - ve škole dostaneme opět za něco preventivně vynadáno. Odpoledne mám zkoušku na hody. Jelikož sem tam 2 týdny nebyl, tak sem moc zvědavej, co se budu msuet doučovat. No..co dál...čtvrtek...ve škole velice zajímavá kombinace. Odpadají nám 2 hodiny, ale zase v degině píšem 2 testy, který budou docela drsný. No, aspoň bude sranda :-)
V pátek už budeme jenom relaxovat a odpoledne si půjdu zatrsat. A co váš týden?

Něhněvejte se prosím, že jsem tak stručný, ale fakt mám docela fofr. Je možný že sem ještě něco brzo písnu tak uvidíme.

(btw: nezapomínejte na sekci "vše co o nás chcete vědět" a pokládejte své dotazy )

Tak se mějte fajne. Zdrc

Medvídek

1. března 2009 v 18:41 | Gob |  Pojďme se zamyslet nad.....
Dlouho sem nenapsal žádnou úvahu. Asi protože ebyl žádnej námět na uvažování. Ale teď nedávno sem jeden našel. Sice takova blbina (jako ostatně vždy), ale námět jako námět

Když jsem v pátek šel směrem na Starý Blansko, na střeše garáže vedle lékarny jsem si nečeho všiml. Bylo to něco žlutýho a špinavýho. Nevěnoval jsem tomu moc pozornocsti a šel dál. Večer vedla má cestou stejnou trasou, jen na druhou stranu. Ani bych si na ten žlutej flek na střeše nevzpomněl, kdyby najednou nebyl přímo předemnou. Už jsem zjistil, co mi připomínal. Na parapetu v rohu seděl opřený plyšový medvěd. Byl hodně špinavý a nasáklý vodou. Musel Jsem se na chvíli zastavit. Koukal jsem se přímo do jeho korálkových očí. Vypadalo to skoro jako by se snažil něco svým výrazem říct. Výrazem plným smutku. Zdálo se že brečel,ale to je hloupost. Můžou plyšoví medvědi brečet?

Zajímalo by mě, jak se ten mědvěd dostal ze střechy tam, kde skončil. Nejspíš ho na zem sfoukl vítr. Ale kdo jej zvedl? Šla kolem nějaká maminka s kočárkem a její ratolest si ubohého médi všimla a vyžádala si aspoň jeho zvednutí? Nebo si nějaký kolemjdoucí vzpomněl na svoje dětsví, vybavil si svoje hračky a představil si jak by jim bylo? No to asi ne. Spíš by bylo možné, že šel kolem nějaký důchodce a reflexivně ho zvedl, aby se lépe hledal původnímu majiteli. Odpověď na tuhle naprostou zbytečnou otázku mi asi zůstane utajena. Nevadí. Ale až zase půjdu tou cestou, podívámse, jestli už méďa našel nějaké útočiště nebo pořád zmoká na tom parapetu.




Tak to by mělo stačit. mých sentimentálních výlevů bylo dost. tak se měje hezky. Zdrc